Včelařská konference

Tak jak jste to Radime popsal by pořád znamenalo jedinec s vyšší odolností co přežil(to je to ohnisko) a ze kterého se znovu rozšíří včelstva do krajiny. Odněkud se včelstva vzít musí, z nebe nespadnou. A pokud se koloběh opakuje, a to se opakuje, znamenalo by to pořád odolnější včelstvo než včelstvo mateří. Aspoň podle některých tvrzení, že co přežije má vyšší odolnost.
Dnes při zavčelení se nemoc pořád šíří hlavně přes slabá vyloupená včelstva a nebo roje, která ve finále dopadnou stejně. A nemyslím si, že tomu dřív bylo jinak, málo která brť mohla mít 150l a víc, beru to podle toho jak by takový strom přežil než padne k zemi, a malý prostor brtě znaméná také větší rojivost. Nemoc si roj odnáší v žaludcích včel sebou. Takže větší migrační schopnost dostat se dál do krajiny.

Rojeni je onen evolucni motor,diky kteremu prezila vcelstva do dnesni doby,obrana proti nemocem,novy zacatek na novem dile kazdy rok.Co se dokazalo zasobit na zimu,prezilo a predavalo geny dal.Pro vcelare je rojeni ekonomicka facka...Kdysi jsem tapal,proc si nejsilnejsi vcelstva drzi v tuto dobu trubce,dnes uz vim,ze jsou to vcelstva,ktera se budou chtit od pulky dubna rojit,kazdy rok se to nekteremu kolem 25.dubna povede,jenom kdyz se o par dnu opozdim s pridanim bedny.Az komin 5-6 VN tyto choutky prekazi.Tato vcelstva maji prirozene sparene matky a kdyz srovnam barvu delnic oproti sedym delnicim F1,maji napadne zbarveny prouzek na zadecku do cervena.Primo to cinkne do oci v nekterych vcelstvech,jinde je mix delnic.Ze by trubci z F1 byli pomalejsi???JosPr

Kdysi jsem tapal,proc si nejsilnejsi vcelstva drzi v tuto dobu trubce,dnes uz vim,ze jsou to vcelstva,ktera se budou chtit od pulky dubna rojit,kazdy rok se to nekteremu kolem 25.dubna povede, J.P.

Josef, ak by to malo byť tak ako ty dedukuješ vo svojich pozorovaniach, tak by to malo platiť aj u mňa a všade inde, no nemôžem to potvrdiť. Za 54 rokov som to nikdy nezaznamenal! Žiadne trúdy v normálnom včelstve v tomto a zimnom čase medzi včelami na podložke nenachádzam, chov trúdov vždy začína končí max. 15. 9 a končí koncom marca-brězna až začiatkom apríla-dubna. Aj teraz by si mohol prejsť všetkými 70 včelstvami a trúda nenájdeš. Je pravda, že pri tomto začiatku chovu trúdov sa niektoré včelstvo vyrojí. Chcem tým len povedať, že pri včelách nie nič isté, vždy sa do niečoho zamocú, čo my vždy nedokážeme pochopiť.

"Tak jak jste to Radime popsal by pořád znamenalo jedinec s vyšší odolností co přežil(to je to ohnisko) a ze kterého se znovu rozšíří včelstva do krajiny. Odněkud se včelstva vzít musí, z nebe nespadnou. A pokud se koloběh opakuje, a to se opakuje, znamenalo by to pořád odolnější včelstvo než včelstvo mateří. Aspoň podle některých tvrzení, že co přežije má vyšší odolnost.
Dnes při zavčelení se nemoc pořád šíří hlavně přes slabá vyloupená včelstva a nebo roje, která ve finále dopadnou stejně. A nemyslím si, že tomu dřív bylo jinak, málo která brť mohla mít 150l a víc, beru to podle toho jak by takový strom přežil než padne k zemi, a malý prostor brtě znaméná také větší rojivost. Nemoc si roj odnáší v žaludcích včel sebou. Takže větší migrační schopnost dostat se dál do krajiny. "

Za prvé co to je zavčelená krajina? Já tvrdím, že zavčelená krajina je taková krajina, kde ještě jednotlivá včelstva mají mezi sebou kontakty skrz nejdále létající jedince. Případně to je taková krajina, kde ty kontakty vzniknou po roce, dvou letech množení včelstev. Protože 2 - 4 generace včelstvo vydrží i když jsou nové matky oplozovány trubci bratry od téže matky.
Když vezmeme maximální dolet létavek 5 kilometrů, je to zhruba jedno včelstvo na 5 - 10 kilomerů čtverečních. Když vezmeme dolet trubců 15 kilometrů, je to zhruba jedno včelstvo na 35 - 50 kilometrů čtverečních.
když vezmeme kontakt po 1 - 2 letech pomnožení, je zavčelená krajina i tehdy, když pouhé jedno včelstvo připadá na 100 - 200 kilometrů čtverečních.
Zatímco dneska je kolik? V průměru, pokud si to dobře pamatuji, 10 včelstev na kilometr čtvereční, ale leckde je 100 i víc včelstev na kilometr čtvereční.

Při současném zavčelení se snad shodnem, že mezi všemi včelstvy vzájemně se vyměňují trubci i včely a tudíž nemoc či parazit přeskakuje ze včelstva na včelstvo. Tudíž důležitá je řeknemě "osobní" odolnost konkrétního včelstva. Plus navíc k tomu oslabené včelstvo je vyloupeno desítkami dalších včelstev, které si odnesou i masívní nákazu.

Při minimálním zavčelení je to jiné. Roje odletí nejspíš dostatečně daleko, takže když matečné včelstvo po odletu rojů zahyne třeba už v červnu na třeba varaózu nebo mor, je to už jedno. Roztoči varoa zahynou se včelstvem, přirodní dutina zamořená morem plodu bude s velkou pravděpodobností během relativně krátké doby jednotek let vyloupena, zničena či osídlena nějakým jiným "nájemníkem" , takže až se po nějakém roce nějaký roj dostane do blízkosti této dutiny, nebude včely lákat a nestane se tak zdrojem nového zamoření.

V rojích je koncentrace nákazy zmenšena. Spor moru plodu může být tak málo, že se včelstvo úplně očistí, roztoči varoa budou omezeni plodovou přestávkou a vlastním rojením,takže v roji jich bude málo. Na udržení včelstev stačí, když roj zesílí a nabere zásoby na zimu a druhý rok funguje tak do konce května, než udělá nejméně 1 - 2 další roje. Pak už zase klidně může zahynout.

A tohle by mohla zvládnout i včelstva se současnou odolností k varaóze i k moru. Víme, že včelstva neléčena na varaózu žijí dnes tak dva roky. Co se týká moru, podle všeho to rozhodně nefunguje tak, že jeden týden je zamoření malé, druhý týden je zamoření sporami střední, třetí týden propukne masívní klinika a čtvrtý týden je všechno mrtvé. Ty časové intervaly jsou v jednotkách měsíců, možná i co půl roku....

Takže při současném zavčelení je odolnost včelstev jednoznačně nedostatečná a musí se jim pomáhat uměle, aby přežily. Při minimálním zavčelení se dá očekávat, že současná odolnost včelstev by byla pro přežití dostatečná.

Tudíž by se nemusel ouvažovat jen o tom, jak zvyšovat odolnost včelstev. Ale třeba taky i o tom, jak chovat včelstva tak, aby pro přežití nemusela mít tak vysokou odolnost.